Enzymy

Co je dobré o nich vědět? Získala jsem následující informace:

Objev enzymů nastal teprve po odhalení role vitamínů a později minerálů ve výživě na začátku dvacátého století. V roce 1930 bylo popsáno jen 30 enzymů. O 40 let později to bylo hodně přes 1000. Pokud si představíme uhlohydráty, tuky, minerály a další látky v našem těle jako stavební materiál, tak enzymy představují miliony dělníků, kteří jsou schopni z nich postavit organickou hmotu a zajištovat její funkčnost. Enzymy vstupují do reakcí, při nichž vznikají látky složitější z těch jednodušších, nebo naopak. Enzymy jsou přitom velice citlivé na teplo. Při vyšší teplotě jsou aktivnější (Nemocné tělo proto zvyšuje svou teplotu, aktivuje enzymy a urychluje regenaraci organismu), ale pokud teplota překročí 45°C, jsou všechny úplně ZNIČENY! Přesně to se stane, když tepelně upravujeme svou stravu, která se tím mění v mrtvou hmotu. Jak může mrtvá potrava živit naše tělo?!

 PROČ JSOU ENZYMY V POTRAVĚ TAK DŮLEŽITÉ???

Jednou z hlavních funkcí enzymů v těle je účast při trávení. Enzymy štěpí jednotlivé složky potravy (cukry, tuky, bílkoviny) na jednodušší části, které jsou potom využity ke stavbě těla nebo jako zdroj energie. Naše tělo je přitom schopno v průběu trávení vyloučit všechny druhy enzymů potřebné ke strávení pozřené stravy, bez ohledu na to, jestli je to strava syrová, která ještě enzymy obsahuje, nebo strava tepelně zpracováná, bez vlastních enzymů. Přesto je v trávení syrové a vařené stravy, i jeho důsledcích velký rozdíl. Jakto? Každá součást stravy, ať je to plod, smeno, nebo list má v syrovém stavu kompletní obsah enzymů, které jsou schopny štěpit jeho jednotlivé složky. Třeba nezralý banán není sladký, neobsahuje zatím jednoduché cukry. Když ho ale necháme ležet při pokojové teplotě, enzym amyláza behem pár dní rozloží zásobní škroby na cukry, banán změkne a je sladký. Stejně, pouze za účasti jiných enzymů to funguje u řady dalších plodů. Když sníme potravu které je syrová - je žívá, enzymy v ní nebyly zničeny teplotou nad 45°C - žvýkáním rozrušíme buňečnou strukturu a enzymy se smíchají s celým obsahem. Štěpení živin tak začíná už v našich ústech. Proces pak pokračuje v trávícím ústrojí, kde se přidávají enzymy vyloučené tělem. Takto přijímají potravu všichni živočichové v přírodě a tak ji po tísíce let přijímali i lidé. Až do okamžiku, kdy si začali stravu tepelně upravovat.

Pro strávení tepelně zpracovaného jídla musí tělo všechny enzymy dodat samo. Trávení tak začíná až když je potrava v žaludku promíchána s vyloučenými enzymy (enzymy štěpící cukry jsou vylučovány už v ústech). Tělo tak musí produkovat nadměrné množstí enzymů a to má svoje důsledky. Lidé mají v trávících šťávách mnohem vyšší obsah enzymů než divoká zvířata, což souvisí s jejich zvýšeným vylučováním. Tělo zkrátka musí nahrazovat to, co lidé zničí v hrncích, troubách a na pánvích. Tělo tak musí do produkce enzymů vložit energii navíc a také živiny, potřebné k produkci enzymů. Tak se zbytečně ochuzujeme o některé minerály. Především jsou nadměrně zatěžovány žlázy, vylučující enzymy. Bylo zjištěno, že slinivka lidí a živočichů konzumujících stravu bez obsahu enzymů (tepelně zpracovaná potrava) je až několikrát větší než by měla. Je třeba si uvědomit, že kromě trávících enzymů tělo potřebuje také enzymy metabolismu, které jsou pro jeho činnos zásadní. Jestliže je tělo nuceno se nadmíru věnovat produkci enzymů trávících, činí tak nevyhnutelně na úkor enzymů metabolismu, kterých s postupem času začne ubývat. Následky jakéhokoliv deficitu tak stěžejních prvků metabolismu je snadné domyslet. Jak píše Dr. Howell ve své knize ENZYME NUTRITION, negativní efekt není patrný okamžitě, a problémy se obvykle začnou objevovat s rostoucím věkem, kdy už tělo neustálé zatížení nezvládá a navíc se projevuje nedostatek kvalitních živin, vlivem konzumace denaturované stravy. Následky jsou zřejmé: předčasná vyčerpanost organismu, únava, obezita, vysoká náchylnost k nemocem, celková sešlost a předčasná smrt.

Enzymy a teplota
Enzymy jsou vysoce citlivé na teplo. Se zvyšující se teplotou se stávají aktivnější, proto nemocný organismus zvyšuje teplotu - tím se urychluje proces odbourávání a vyplavování škodlivin a aktivuje se obranyschopnost těla. Teplota kolem 40°C už je pro enzymy, a potažmo i pro náš organismus kritická, některé začínají "umírat". Toto je teplota, která je také kritická pro enzymy ve stravě. Proto při používání dehydrátorů nesmíme tuto teplotu překročit, pokud chceme, aby sušené ovoce ještě bylo "živé" Všechny enzymy jsou pak úplně zničeny při teplotě 48°C. Podchlazení naopak snižuje enzymatickou aktivitu, proto uchováváme potraviny v ledničce, kde se proces rozkladu zpomaluje. Ani mráz enzymům nesvědčí, ale nemá zdaleka tak destuktivní účinky jako teplo. Část enzymů je však také zničena.

Inhibitory enzymů
Inhibitory zajišťují, aby daný enzym pracoval když je to potřeba. Blokují jeho aktivitu, dokud se nesejdou vhodné podmínky. Například přijde jaro, vzroste teplota a vlhkost a semeno začne klíčit. Tak je tomu u všech semen a ořechů. Proto je potřeba semínka a ořechy před jídlem namáčet, alespoň přes noc. Některá semínka můžeme i klíčit. Deaktivují se tak inhibitory a zvýší se enzymatická aktivita. Pokud jíme semena a ořehchy nenamočená, inhibitory blokují enzymy při trávení, přičemž ovlivní i trávící enzymy vyloučné v trávícím traktu, což je samozřejmě nežádoucí. V přírodě můžeme pozorovat veverky, jak zahrabávají ořechy, aby je za čas vyhrabaly naklíčené. Veverky mají speciálně vyvinutý čich na látky v klíčících oříšcích. Někteří ptáci zas po spolknutí skladují po určitou dobu zrní ve voleti - je tam teplo a vlhko, tedy ideální podmínky k probuzení života v potravě.